Napadá mne, co jsem si myslela, když jsem vstávala v 6 ráno,
aby mne můj ctěný otec zavezl na autobusové nádraží, abych stihla v 7:55
autobus. Už NIKDY NIKDY NIKDY nepojedu tak brzy dobrovolně, to raději budu 15x
přestupovat, abych se na to autobusové dostala.
Ze začátku to bylo celkem v pohodě, vstala jsem dokonce
před budíkem, hodila obličej na xicht, učesala se, postarala se o zvířátka,
včetně moji nemocné Lilinky, rozdala instrukce, najedla se a směle vyrazila.
Normálně mám ráda cestování, ale během jízdy mi začalo být zle. Bolí mě hlava,
trochu se mi točí svět… kdybych nevěděla, že je to blbost, řekla bych, že jsem
během té cesty onemocněla.
Každopádně, úspěšně jsem dorazila do Brna. Mám hlad, není mi
dobře, vypadám zcela a naprosto příšerně, lidi na mne divně koukaj :D – ne že
bych si nezvykla, ale dneska mi to přijde nějak moc okaté – a čekám, až se
dostaví Elwines.
Na jednu stranu se těším, na druhou jsem – ani nevím proč –
vždycky nervózní, když mám někam jet a s někým se vidět.
Každopádně v autobuse jsem napsala dva článečky –
alespoň něco. Snažím se do blogování zase dostat, ale pořád to není ta vášeň,
která bývala dříve. :D Škoda… asi jsem na to moc stará :D ale tak za pokus to
stojí.
A jen tak mimochodem, moji malou sestřičku - skoro vyšší jak já x“D – přijmuli na
Střední uměleckou školu v Ostravě na Grafiku na ilustraci. Jsem na ni tak
hrdá… musím to prásknout byla druhá :P.
Dali jsme si sushi a pokračovali v nákupu domů. Původní
plán byl barvit vlasy, ale nějak to nevyšlo, takže jsme jeden den chodili s blond
hlavou. Byli jsme na koktejlu a jinak většinou lenošili doma.
PS: dostala jsem plno dárečků z Číny a ochutnala jejich
sladkosti a tak :D. O tom taky plánuji článek a co se týče dárečků, dám je asi
ke článku o shoppingu.
Jediné, co to pokazilo, byl fakt, že jsem se dozvěděla, že
kanárek Kami umřel… dostala se k němu kočka. Snad je teď na lepším místě,
zaslouží si to. Bobiš malý… pořád mí to ještě asi nedochází, ale jak přijdu
domů a on tam nebude, předpokládám, že mě to dost vezme.
Další den jsme barvili vlasy, a i když jsem se snažila, jak
nejlépe jsem uměla, tak se to nepovedlo, což mne strašně mrzí. Prostě ta barva
pořádně nechytla. Pokud se to povede opravit, objeví se tu další článek, jak
barvíme vlasy :D.
Na druhý den jsme barvili vlasy znova… a ONO TO CHYTLO!!!!
:D A vážně krásně. Byla jsem spokojená, i když jsem doteď pořádně nepochopila,
proč to napoprvé nechytlo, i když to byla dobrá barva. Máme podezření, že buď
vlasy Elwines se s námi nechtějí bavit nebo byla vadná zelená lahvička.
Každopádně detailněji až v jiném článku.
Pár dní jsme jenom lenošili a koukali na naše oblíbené
pořady :D. Úspěšně jsme si vařili a pili dobré pití – Neki zase beztak 5 kilo
přibrala x“D – a prostě si dělali takové pohodlné chvilky, příležitostně jsme
navštívili drogerii x“D nebezpečný to obchod. A jeden den jsme navštívili s její
kočkou zvěrolékaře.
V úterý jsme se vydali do Brna okusit poprvé kočičí
kavárnu. Sice se zpožděním, ale přece jsme zaparkovali a skokem navštívili pár
obchodů a dali si velice nezdravý fast foodový oběd.
V M HOUSE jsme si koupili ve výprodeji tylovou delší
sukni. Ke korzetům a podobně, nemůžu se dočkat až bude venku teplo :3. Prodavač
se dal s námi do řeči a strašně se divil, že ty jedovaté barvy na vlasy
jsou zcela přírodní :D. Moc milý týpek :D.
Dorazili jsme do kočičí kavárny Envi Café, kde jsme si to
vážně užili :3. Takové místo stojí za to navštívit, pokud máte rádi kočky. V této
kavárně si odpoledne doporučuji udělat rezervaci, ale podle slov obsluhy
dopoledne to není tak žhavé. Detailněji se k tomu vyjádřím v článku věnovaném
pouze této návštěvě.
Zastavili jsme se ještě pro nějaké dobrůtky do My Food a
dojeli domů.
Ve středu jsme se vypravili na výlet do Vídně. Bylo to z pár
důvodů trochu šílené, ale nakonec jsme úspěšně se společností Student Agency
dorazili do cíle. První challenge byly jízdenky. Rozhodli jsme se pro
celodenní. Díky bohu za tuhle volbu :D dost věcí to usnadnilo. Nějací turisti
se s námi pokoušeli domluvit německy, ať jim koupíme lístky. Což nechápu x“D
plno lidí dokola a tak, ale stejně se ptali nás.
Jeli jsme třemi linkami metra, než jsme se dostali na
nádraží. Ono cesta metrem hlavně přes řeku je velmi krásná. Metro a tramvaje
používám nejraději jako dopravní prostředek. Je to rychlejší, tolik to nehází a
kolikrát to má i krásný výhled.
Na nádraží nás čekal druhý challenge… najít zastávku, ze
které odjíždí autobus do G3, kde se nachází Primark x“D. Bylo to daleko horší,
než najít trasu metry, abychom se dostali na to nádraží. Dvakrát jsme prošli
veškeré zastávky v dohledu, dokonce jsme se zeptali i na informacích, ale
tam nevěděli… nakonec jsem náhodou zahlédla na úplně zastrčené špatně označené
zastávce autobus s nápisem G3. Jen tak tak jsme ho stihli.
Jeli jsme asi půl hodiny. A pak přišel challenge 3. Projít a
nakoupit si během hodiny. x“D. Naposledy přísahám! Hold, tohle nám krapet
nevyšlo x“D. Začali jsme s plánem, že si prvně jenom obchod projdeme a pak
si teprve dáme do košíků to, co chceme, ale vzdali jsme to a nakonec se nám v košících
kupily věci. Hlavně samé maličkosti a blbůstky a pořádně oblečení, co jsem si
chtěla koupit nikde x“D. Vlastně nemám nic, co jsem původně chtěla :D. Ale jsem
spokojená. Ovšem mít více času, tak to tam projdu důkladněji a koupím si více
věcí :D.
Ono hlavně záleží i na nabídce a my zrovna chytli takovou ne
moc dobrou. Možná ale lituji pár věcí, které jsem si nevzala. Ke konci to bylo
dost hektické, tak jsme spěchali k pokladně a na autobus. Nakonec jsem ani
neutratila tolik peněz, kolik jsem předpokládala, i když je fakt, že jsem
utratila nejvíce hlavně za maličkosti a blbůstky x“D.
Rychle jsme se vrátili na stanoviště Student Agency, kde
jsme si v místním malém obchoďáčku koupili něco na jídlo, protože jsme
celý den skoro vůbec nejedli a mi se už dost motala hlava a bylo mi zle...
Elwines si dala vegetariánskou bagetu, která byla strašně dobrá. A já jsem si
dala veganskou taštičku. Nom nom :3.
Dorazili jsme zpátky do Brna, rychle se stavili ještě do My
Food a do Starbucks a v úžasné mlze jsme se vrátili. Vyložili jsme nákup,
něco snědli a zase koukali na telku.
Jsem ráda za věci, které jsem si koupila, ale možná mít více
času, koupila bych si toho více a více si to i promyslela. Takže předpokládám,
že tohle nebyl poslední výlet :D i když au moje peněženka x“D znáte to :D.
Zůstali jsme dlouho vzhůru a následující den jsem ráno
mířila na autobus směr domov. Cesta byla poměrně klidná, ale neměla jsem energii
psát články nebo dělat něco smysluplného.
Žádné komentáře:
Okomentovat